Orientační nabídka
Orientační nabídka
Titulní stránka
Město Hostivice - Oficiální internetové stránky
Cesta: Titulní stránka > O Hostivici > Památky
Hostivické památky
Z výzdoby hostivického zámku
Hostivický zámek
Hostivický zámek postavila hraběnka Johana Eusebie Barbora Caretto-Millesimová v letech 1689-1697 jako jednopatrovou raně barokní stavbu. Do současné podoby dvoupatrové budovy s centrální halou procházející od prvního patra až po střešní nástavec zámek přestavěla Anna Marie Františka Terezie velkovévodkyně Toskánská v letech 1732-1734. Asymetricky umístěnou kapli doplnil vnuk Anny Marie, bavorský vévoda Klement František. Od druhé poloviny 18. století zájem o zámek upadal a postupně byl přeměněn k bydlení zaměstnanců císařského statku. Za správy státního statku a zejména JZD Hostivice se stav natolik zhoršil, že byla zvažována jeho demolice. Zachránila ho náročná rekonstrukce v letech 1977-1983. V současnosti zámek slouží jako sídlo městského úřadu. V přízemí v bývalé kapli se konají výstavy a centrální hala je využívána ke koncertům vážné hudby.
V interiéru jsou zachovány fresky z 18. století. Malba v centrální hale zachycuje výjevy z bitvy na Bílé hoře roku 1620. Rozsáhlejší výzdoba se nachází v nynější obřadní místnosti a v pracovně starosty.
Kostel sv. Jakuba
Kostel svatého Jakuba je nejstarší dochovanou stavbou v Hostivici. Existoval již v roce 1277, kdy je uveden v nejstarší písemné zmínce o Hostivici. Na jižní straně chrámové lodi je dokonce dochováno románské kvádříkové zdivo. Současný vzhled kostela je výsledkem mnoha přestaveb v průběhu staletí. Nejvýrazněji byl kostel poškozen za třicetileté války, kdy zůstaly zachovány pouze zdi. Významné přestavby provedli například Žďárští ze Žďáru a Anna Marie velkovévodkyně Toskánská. Poslední přestavba v roce 1870 byla terčem silné dobové kritiky.
V ohradní zdi kostelní zahrady, dávného hřbitova, jsou dochovány dva silně poškozené náhrobky zřejmě ze 16.-17. století. Dáel je zde umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která sem byla přemístěna ve 20. letech 20. století z Husova náměstí. Před vchodem do kostela se nacházejí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka z Assissi, přesunuté roku 1928 z mostu přes Jenečský potok. Kříž doplňující tyto sochy byl zničen vandaly v roce 2007.
Hostivická fara
Fara bývala v Hostivici zřejmě od samého vzniku vsi. Byla však zničena za třicetileté války. Novou, současnou faru postavila v letech 1734-1737 Anna Marie velkovévodkyně Toskánská. Její rodový erb vévédů Sasko-lauenburských je umístěn v hlavním průčelí. Nad vjezdovou bránou je dochován letopočet 1790. Fara neprošla žádnou významnější přestavbou.
Mariánský sloup
Přesně ve středu osy mezi hostivickým zámkem a farou stojí 9 metrů vysoký mariánský sloup, rovněž stavba Anny Marie velkovévodkyně Toskánské. Na vrcholové desce nacházíme ze západní strany, směrem k zámku, plastickou kopii oltářního obrazu z kostela Panny Marie vítězné na Bílé Hoře. Z východní strany, směrem k faře, je znázorněna modlící se prosebnice. Podle místní tradice se takto nechala vyobrazit sama Anna Marie Toskánská. Stará poškození soch a chybějící atributy způsobily, že není zcela jisté, které světce sochy představují. Nejpravděpodobněji jde o sv. Vavřince, sv. Kateřinu, sv. Víta a sv. Floriána.
Litovická tvrz
Nejvýznamnější stavební památkou v Hostivici je litovická tvrz. Nechal ji postavit pražský biskup Jan IV. z Dražic a projevují se na ní prvky vyspělé francouzské gotiky, kterou Jan poznal za svého dlouholetého pobytu u papežského dvora v Avignonu. Později byla tvrz vícekrát přestavována a v barokní době upravena na sýpku. Počátkem 20. století byla ještě část tvrze přestavěna na bydlení. V současnosti je prázdná a soukromý majitel ji zabezpečil proti dalšímu chátrání.
Přes dřívější přestavby si tvrz dochovala množství gotických prvků. Gotický sklep ve východní části tvrze je zaklenut čtyřmi poli křížové klenby na středový sloup. Ve druhém patře, které bývalo reprezentativní, se dochovala gotická okna, krby a otisky kuláčů bývalé roubené obytné místnosti, která měla zajistit vyšší pohodlí uvnitř kamenné budovy. Krov s podpůrnými stolicemi a ondřejskými kříži je barokní.
Litovická kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého
Litovická kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého pochází asi z poloviny 19. století, zvonice na ni byla doplněna počátkem 20. století. Kaple nepatří k řadě poutních kaplí z Prahy do Hájku.
Poutní cesta z Prahy do Hájku
V letech 1623-1624 postavil majitel červenoújezdského panství Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru v Hájku kopii loretánské kaple, nejstarší v Čechách dochované do současnosti. Postupně u kaple vznikl františkánský klášter a o sto let později vznikly i poutní kaple při cestě od pražské Strahovské brány do Hájku. Patrony jednotlivých kaplí byli významné osobnosti té doby. Budoucí osud kaplí poznamenaly josefinské reformy, kdy byl dočasně zrušen hájecký klášter a trvale fond na opravu kaplí. Z původních 20 kaplí se jich do začátku 20. století dochovalo 14, nyní jich zůstává 11.
Těšně za hranicí Hostivice, na ruzyňském katastru se nachází 11. kaple. Jde o repliku, v současnosti vážně poškozenou. Dvanáctá kaple mezi Palouky a Hostivicí čeká na svoji opravu, 13. až 17. kaple již zanikly. Některé ještě v 19. století, jiné v 50. letech a jedna dokonce v 80. letech. Podobně se v 80. letech zřítila 18. kaple, jejíž pozůstatky dávají naději na budoucí obnovu. Devatenáctá kaple ybal obnovena v roce 1999. Poslední, 20. kaple před Hájkem stojí již na červenoújezdském území a opravena byla v roce 2000.
Památky lidové architektury
V historických jádrech všech čtyř původních vsí se zachovaly jednotlivé stavby lidové architektury - bývalé statky či obydlí dřívějších domkářů. V Hostivici a v Litovicích je k ochraně kulturních památek i struktury zástavby vyhlášeno ochranné památkové pásmo.
Ze staré Hostivice - ulice U Studánky
Vytvořeno / změněno: 26.11.2009 / 26.11.2009
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.